V životě si často klademe otázky, na které si sami nedokážeme odpovědět:

 „Proč mám málo energie, co se to se mnou děje?“

„Z jakého důvodu mám nevyhovující vztahy v práci i doma?“

„Proč se mi nedaří v profesním životě?

Anebo se nám neustále opakují podobné situace „jako přes kopírák“, někdy dokonce víme, proč se nám to děje, dokonce i víme, co bychom měli změnit, jenže to zkrátka nedokážeme.  Důvodem toho, proč se nám nedaří ve vztazích nebo se nám nedostává životní síly k vytvoření pozitivního a konstruktivního vztahu či životního stylu, může být často to, že jsme ve své minulosti, prožili nějakou událost, při níž jsme se cítili chycení v pasti. A z této pasti se nám podařilo uniknout jen díky tomu, že jsme obětovali kus své integrity. Něčeho jsme se vzdali.

To, že se nám díky takové oběti podařilo situaci přežít, nám v tu chvíli opravdu pomohlo. Taková zkušenost se do nás vryla hluboko, jako způsob přežití, a tak pokaždé, když se dostaneme do situace, která nám tu původní situaci připomíná, použijeme zkrátka stejný způsob přežití.

Co na tom, že už nejsme v ohrožení, přesto se tak můžeme cítit a proto neadekvátně reagovat. Není divu, že na to naši blízcí reagují, jak jinak, také posvém. Tímto způsobem můžeme neustále prožívat podobné vztahy, podobné situace, a to nás může stát hodně energie.

Některá traumata, jako je bolestný rozchod s partnerem, ztráta rodiče v dětství, ztráta vlastního dítěte si plně uvědomujeme, ale těžko se s nimi vyrovnáváme.

Existují však traumata, která jsou mnohem subtilnější a která si neuvědomujeme a proto se nám jen těžko podaří rozklíčovat. Například situace, kdy šestiletému Matýskovi vážně onemocní malý bráška.

Nikdy nezapomene na tatínkův výraz, když mu maminka volala z nemocnice, a na to jak mu tatínek v tu chvíli neodpovídal na jeho otázky, dokonce si s ním nechtěl ani hrát jako obvykle. Bude si pamatovat na to, že maminka byla s bráškou v nemocnici a prostě tam pro něj nebyla.

Pokud taková situace trvá dlouho (a je otázkou, co je pro šestileté dítě dlouho), může se Matýskovi v hlavě usadit myšlenka, že vždycky, když něco chce, nedostane to. „Nikdy nedosáhnu svých cílů“ se pak může stát nevědomou ‚mantrou‘ určující jeho další směřování v jeho životě.

Nezáleží vcelku na tom, jak původní situace dopadla. Malý bráška se nakonec uzdravil a vše bylo v pořádku…  až na tu mantru…

A zde vzniká prostor, jak mohou pomoci konstelace nebo kineziologie.

Dospělý Matěj přichází s otázkou, proč se mi nikdy nedaří dosáhnout toho, aby se mnou kolegové v práci spolupracovali? Vždycky se něco stane, co mi znemožní dosáhnout požadovaného výsledku. Mým úkolem je pak provést Matěje jeho vlastním procesem uvědomování si a propojování informací s pomocí mnou používaných metod.

Konstelované téma se vždy nějak dotýká samotných zástupců a často dává odpovědi také k jejich osobním tématům. Užitek tak mají všichni zúčastnění.

Po konstelaci kineziologickým svalovým testem kontroluji případný zbytkový stres. Pokud se projeví, provádím kineziologické korekce, které tento stres uvolní.

Kineziologický svalový test je velmi jemný a účinný způsob práce s tělem umožňující zpětnou vazbu našeho těla.

Při prvním setkání s klienty je dobré, aby si klient pokusil vzpomenout či uvědomit základní fakta jeho rodinného systému:

• počet sourozenců, i těch nenarozených (je-li mu tato informace známa) v kolikátém pořadí se narodil
• pokud jsou jeho rodiče rozvedení, jak probíhal kontakt s otcem nebo s matkou
• traumatizující události v jeho rodině – účast ve válce, nucené práce, koncentrační tábory, věznění, vraždy, zabavení majetku, perzekuce, sebevražda…
• zdravotní postižení v rodině, psychicky nemocní
• vyloučení členové rodiny – ti, o kterých se nemluví apod.

Zakladatelem a tvůrcem konstelací je Bert Hellinger.  (Wikipedia: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bert_Hellinger)

Upozornění:

Rodinné konstelace nenahrazují psychoterapii ani lékařskou péči. Účast na semináři je dobrovolná a účastník semináře je v celém průběhu za sebe zodpovědný. V případě, že je účastník momentálně v psychiatrické léčbě, je jeho povinností informovat lektora i svého lékaře. Semináře se nesmí zúčastnit lidé pod vlivem alkoholu a drogy. Lektorka si vyhrazuje právo poslat účastníka pryč ze semináře, jestli-že uzná za vhodné. Účastník může seminář, kdykoliv opustit, odmítnout roli, či z ní kdykoliv vystoupit.